Hodina dějepisu premiéra Babiše

Premiér Andrej Babiš nezná dějepis. Ještě by se to dalo tolerovat, kdyby se jednalo o české dějiny; přeci jen pochází ze Slovenska. Ale on nezná ani dějiny světové. Prokázal to, když v slovní pumelenici, která se strhla ohledně nového Památného dne obětí invaze a následné okupace vojsky Varšavské smlouvy, který teď schválila Poslanecká sněmovna, prohlásil, že „Všem je jasné, co se v srpnu 1968 stalo. Byla to invaze ruských vojsk, s nevinnými civilními oběťmi, a český národ z ní dodnes má trauma. Rusové mu tenkrát ukradli 21 let svobodného života.”

Že v roce 1968 šlo o invazi ruských vojsk, je možná tak jasné Andreji Babišovi. Český premiér Babiš vůbec žije dlouhodobě v nějakém informačním vakuu. Při letošních oslavách založení Československa měl například prohlásit, že vůbec netušil, že před rokem 1989 potřebovali občané k vycestování do kapitalistické ciziny nějaké výjezdní doložky. Přitom nemusel nutně lhát; patřil totiž do prominentní diplomatické rodiny, které se takové triviality rozhodně netýkaly. Rodiče ho o potížích, které zažívá prostý lid, nejspíš neinformovali. Chabé byly asi i jeho informace týkající se vpádu vojsk států Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968. Doma se to nejspíš neřešilo, později, když po převratu mladý Andrej zahodil stranickou knížku komunisty, mohl si přečíst v liberalizovaném tisku, že to byli „ti zlí Rusové“, kdo nás v osmašedesátém okupovali.

Nerozlišovalo se tehdy, a nerozlišuje se ani dnes, že to byl Sovětský svaz, spolu s dalšími socialistickými státy (s čestnou výjimkou Rumunska), kdo nás v srpnu 1968 přepadl. Sovětský svaz, nikoliv dnešní Rusko. Byl to Sovětský svaz, vedený tehdy Ukrajincem Leonidem Brežněvem. Země Sovětů, která sestávala z více než desítky republik. Ty všechny, včetně dnes u české kavárny tak populární Ukrajiny, měly účast na přepadnutí Československa v roce 1968. Ještě znovu je třeba připomenout, že celý ten bolševický spolek řídil z pozice generálního tajemníka Ústředního výboru komunistické strany SSSR Ukrajinec Leonid Brežněv.

Podle Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) zahynulo v důsledku invaze armád Varšavské smlouvy v roce 1968 celkem 137 československých občanů a kolem 500 jich bylo zraněno. Tyto oběti byly politováníhodně, a navíc často zbytečné. Stačilo, kdyby si tehdy Češi a Slováci uvědomili, že invaze do Československa byla vlastně jen vyřizováním si účtů dvou bolševických band, té promoskevské, řízené rigidně laděnými komunisty typu Bilaka, a té progresivistické, v čele s Dubčekem. Ať už první, či druhá možnost, znamenala stále jen život pod bolševickou kuratelou, v případě vítězství dubčekovské kliky snad přeci jen poněkud mírněji uplatňované. Důležité je si ale uvědomit, že i tak by to pro Čechoslováky znamenalo maximálně tak jugoslávský životní standard, což ve srovnání se Západem taky nebyla žádná hitparáda.

Na závěr rada Andreji Babišovi: až se budete chtít napříště znovu vyjadřovat k roku 1968, mrkněte nejdřív, prosím, do nějaké dobré knížky dějepisu, abyste si předem ujasnil, o čem je řeč. Pak se vám snad už nestane, že si budete plést Sovětský svaz s Ruskem.

Ty tisíce bělogvardějců, co zahynuly právě v boji s bolševiky během krvavé občanské války, by mohly potvrdit, že Rusko a Sovětský svaz opravdu nejsou jedno a to samé!

Dr Vox

Převzato z webu top.nazory.cz

Foto: pxb