Západ na válečnické stezce. Opět.

USA po posledním údajném chemickém útoku v Sýrii, který přinesl desítky lidských obětí, označily jako viníka syrský režim prezidenta Bašára Asada. Útok bude mít velké následky. A přijdou brzy, varoval Donald Trump.

Incident, který se přihodil v syrském městě Dúmá, měl za následek smrt zhruba 60 osob a stovky dalších byly zraněny. Dle svědectví místních mělo být při útoku jako smrtící látky užito chlóru. Jako viník byl označen režim syrského prezidenta Asada, pro něhož město Dúmá představovalo jednu z posledních bašt odporu protivládních rebelů.

Rusko, stojící po boku Asádova režimu, vydalo prohlášení, že dle jeho nejlepšího vědomí a svědomí Asádova armáda žádný útok chemickými bojovými látkami v oblasti neuskutečnila. Západní státy, v čele s USA, Velkou Británií a Francií vyjádřily naopak silné rozhořčení a okamžitě obvinily Asadův režim, že je za krveprolití v Dúmě zodpovědný. „Na útok odpovíme drtivě,“ prohlásil jako vždy silácky Domald Trump a dodal, že se tak stane v nejbližších 24 až 48 hodinách. V jeho odhodlání ho podpořila Theresa Mayová. Francouzský prezident Macron se pak dal slyšet, že útoky budou vedeny primárně na syrská zařízení schopná vyvíjet a vyrábět zakázané chemické látky. Po nějakém čase vylezl na veřejnost i Tony Blair, který prohlásil, že by Velká Británie měla v Sýrii přistoupit k vojenské akci, protože „nečinnost by mohla mít následky.“

Snad by měl někdo panu Blairovi připomenout, že rovněž činnost, pokud je vyvíjena na základě chybných či klamných předpokladů, může mít velmi tragické následky. Konkrétně v Blairově případě toto číslo dělá zhruba 200 000 zabitých civilistů, jako přímých obětí amerických náletů v průběhu druhé války v Iráku (2003-2010) a následující občanské války. Tato válka dosud není u konce a každý měsíc jí padne za oběť zhruba dalších 1000 osob.

Připomeňme, že útoku na Irák v roce 2003 předcházela zpráva západních tajných služeb, že režim Saddáma Husajna disponuje zbraněmi hromadného ničení. Aspoň v tom smyslu o tom britské poslance plamenně přesvědčoval tehdejší premiér Velké Británie Tony Blair. A stejnou řečí hovořil i americký ministr obrany Colin Powell v Radě bezpečnosti OSN. „USA mají všechny důkazy o nespolehlivosti Iráku v otázce držení zbraní hromadného ničení,“ tvrdil tehdy s maximální přesvědčivostí. Po letech vyšlo najevo, že bohapustě lhal.

Už záhy po spuštění útoku na Irák se totiž ukázalo, že režim žádnými zbraněmi hromadného ničení nedisponoval. Američtí experti, kteří celou zemi obrátili doslova vzhůru nohama, aby nějaké usvědčující důkazy našli, se nakonec museli do USA vrátit s nepořízenou. Závěrečná zpráva zvláštní vyšetřovací komise, kterou ustavili Britové, ukázala, že nejvyšší politické i vojenské špičky USA a Velké Británie od začátku věděly, že obvinění vůči Saddámovu režimu stojí na vodě. Přesto se pustily do válečného dobrodružství majícího za následek statisíce zmařených lidských životů a rozvrat států na Blízkém Východě.

Dnes máme rok 2018 a občané Západu jsou znovu svými nejvyššími politickými a vojenskými představiteli přesvědčování, že musí vojensky zasáhnout. Tentokrát má být cílem režim Bašára Asada v Sýrii. Tedy vítězná strana dlouho se vlekoucího konfliktu, o níž se má za to, že ji od ukončení války dělí už jenom týdny. Přesto dle mínění západních rozvědek byla nucena sáhnout k použití zakázaných chemických látek, aby dorazila partu mudžáhedinů, držících se už jen s vypětím všech sil v poslední baště odporu, která jim zbyla – v městě Dúmá. Tak to aspoň tvrdí zástupci tzv. Bílých přileb, dobrovolnické zdravotnické organizace působící na straně protivládních sil. Jde přitom o stejnou organizaci, která o údajném použití zakázaných bojových plynů informovala světovou veřejnost již v předchozích případech.

Jak to asi bylo skutečně? Je historickým faktem, že k užití bojových otravných plynů sahaly armády většinou až tehdy, když už si jinak nevěděly rady. V první světové válce tak chtěli Němci rozhýbat v zákopech zatuhlou francouzskou frontu. V druhé světové válce, vyznačující se dynamickým pohybem na všech válčištích naopak k použití chemických zbraní v hromadném měřítku nedošlo. Je otázkou, co by režim Bašára Asada sledoval použitím chlóru proti civilnímu obyvatelstvu v situaci, kdy je praktickým vítězem války a americký prezident Donald Trump už světu oznámil záměr stáhnout americké vojáky ze syrského bojiště.

A co by naopak mohla získat protistrana? Mnohé. Kupříkladu zásah Západu proti nepříteli, který má jinak všechny trumfy v rukou. Existují historické paralely. Například minometný útok na tržiště v Sarajevu v roce 1995, který měl za oběť desítky civilistů, vyprovokoval amerického prezidenta Billa Clintona k zahájení leteckých útoků na pozice bosenských Srbů, označených za viníky masakru. Letecká intervence měla za následek zvrat v poměru sil. Do té doby vítězící Srby donutila k ústupu, zatímco prohrávající armáda Muslimů (jak se tehdy říkalo Bosňákům) mohla slavit vítězství. OSN, vedoucí nezávislé vyšetřování sarajevského masakru, po čase vydala prohlášení, že minometný granát byl s největší pravděpodobností vypálen z muslimských pozic, koho to však ještě zajímalo, že? Cíle bylo přece dosaženo.

Strategie spočívající v pokusu prohrávající strany o vtažení nadnárodních sil do válečného konfliktu s cílem změny rozložení sil, byla od té doby ještě několikrát zopakována. Panuje silné podezření, že rovněž v Sýrii. Nechce se věřit, že si toho nejsou západní mocnosti vědomy. Tentokrát jde ale o mnohem víc než jen o lokální zásah s lokální odezvou.

Situace v Sýrii připomíná v mnohém dobu těsně před první světovou válkou. Také zde jsou Rusové angažování na straně jedné menší země – Sýrie (tehdy zase stálo Rusko na straně Srbska). Rovněž dnes jsou západní státy součástí vojenské aliance, jejíž jednotliví členové jsou vzájemně smluvně vázáni pomocí v případě ozbrojeného konfliktu. Na první pohled malá vojenská operace, týkající se zpočátku pouze omezeného počtu aktérů, se tak může vlivem zřetězení vzájemných smluv a závazků rychle změnit v celosvětový vojenský konflikt.

Rusko včera vydalo oficiální prohlášení, v němž varuje Západ před unáhlenými kroky v Sýrii, protože by to mohlo vést k vypuknutí 3. světové války. Berme už, proboha, Rusko konečně vážně. Když už nic jiného tak proto, že sami nemáme v Sýrii zrovna čisté svědomí!

 

Nezávislé noviny

Náhledové foto: Vojenský konflikt v Sýrii. Současná situace. Zdroj: Autor: Ermanarich – Vlastní dílo, derived from the Template:Syrian Civil War detailed map.Toto je upravený obrázek, což znamená, že byl oproti původní verzi digitálně změněn. Úpravy: Marks for the cities and towns as well as colour on the ground were added to show the situation in the Syrian Civil War.. Původní verzi je možné zhlédnout zde: Syria location map3.svg. Úpravy provedl Ermanarich.En:Module:Syrian_Civil_War, CC BY-SA 4.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=50441125