Z Německa přicházejí po summitu G7 podrážděné reakce. Co si myslí o americkém prezidentu Angela Merkelová a další němečtí politici?

Angela Merkelová, kterou po odchodu Baracka Obamy z funkce prezidenta USA mnozí lidé na Západě vnímají jako garanta dosavadní politiky, se po posledním setkání s Donaldem Trumpem stále nemůže dostat do obvyklé pohody. Směrem k Washingtonu teď vysílá jeden podrážděný vzkaz za druhým.

30. 5. 2017 – Praha

Angela Merkelová v pondělí nejprve vyjádřila své obavy ohledně schopnosti USA dostát svým závazkům v NATO, aby později trochu ubrala plynu, když prohlásila, že ona osobně zůstává přesvědčenou stoupenkyní transatlantické spolupráce.

V Berlíně pak během projevu dala znovu najevo své znepokojení nad Donaldem Trumpem coby spolehlivým partnerem, když řekla, že dny, kdy se Evropa mohla zcela spolehnout na ostatní, jsou do jisté míry minulostí. Byla to odpověď na Trumpovu dřívější kritiku, že američtí spojenci v NATO vynakládají příliš málo peněz na obranu, a na jeho neochotu schválit závěry pařížské konference o klimatických změnách. Právě posledního bodu se měla týkat její slova: „My, Evropané, musíme teď skutečně vzít svůj osud do vlastních rukou.“

Donald Trump sice na summitu G7 podpořil závazek bojovat proti protekcionizmu, nakonec ale odmítl připojit svůj podpis pod dohodu o klimatických změnách, což u dalších světových vůdců vyvolalo značnou nevoli. Merkelová prostřednictvím svých poznámek do Washingtonu vyslala jasný vzkaz, že Donald Trump riskuje, že USA uvrhne do izolace. „Každý, kdo dnes ukazuje, že se vydá cestou nacionalismu, aniž by vnímal svět kolem sebe, jde, o tom jsem přesvědčena, špatným směrem.“

Steffen Seibert, mluvčí německé kancléřky, novinářům sdělil, že rozhodnutí Angely Merkelové upozornit na rozdíly mezi Německem a USA v chápání politiky, pochází z její touhy udržet mezi oběma zeměmi korektní vztahy. „Transatlantické spojenectví je totiž pro naši kancléřku natolik důležité, že je správné, aby se o názorových rozdílech hovořilo zcela otevřeně,“ prohlásil Seibert, podtrhuje skutečnost, že „transatlantické vazby jsou pevným pilířem naší zahraniční a bezpečnostní politiky.“

Německý ministr vnitra Thomas de Maiziere zdůraznil, že Německo má se Spojenými státy „excelentní“ bezpečnostní vztahy. Nicméně rozhodnutí Merkelové setkat se tento týden v Berlíně s indickým premiérem Narendrou Modi a čínským premiérem Li Kche-čchiangem, naznačuje, že Berlín je odhodlán spolupracovat i s jinými zeměmi, pokud by se případně ukázalo, že Washington nehodlá klimatickou a obchodní problematiku nijak posouvat kupředu.

Ministr zahraničí SRN Sigmar Gabriel řekl, že pokud USA budou stále klást vlastní zájmy na první místo, Západ se tím oslabí. Upozornil například na neochotu Trumpovy administrativy zabývat se otázkami jako imigrační krize, změny klimatu a vykořisťování běženců. Vyjádřil také obavu, aby USA neztratily na své důležitosti. Dále řekl, že třebaže tu stále existuje silná potřeba dialogu s Washingtonem, Evropa se musí stát silnější a Německo se musí soustředit na užší spolupráci s dalšími členskými zeměmi EU.

Juergen Hardt, koordinátor německé vlády pro transatlantické vztahy, prohlásil, že Trumpova administrativa zahraniční spojence podráždila. „Ještě nikdy zde nebylo tolik nejistoty ohledně politického směřování a tolik protichůdných prohlášení prezidenta, a to jen čtyři měsíce po jeho inauguraci, sdělil Hardt agentuře Reuters. „Oslabuje to Ameriku a znervózňuje její partnery.“

Více o tématu zde.

 

Nezávislé noviny, Reuters. Foto: Von Olaf Kosinsky – Eigenes Werk, CC BY-SA 3.0 de, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=45663304