Vrcholní čeští politici Pavel Bělobrádek a Daniel Herman navštívili sraz „milých krajanů“ ze sudetoněmeckého landsmanšaftu

Vicepremiér Pavel Bělobrádek a ministr kultury Daniel Herman (oba KDU-ČSL) strávili víkend v bavorském Augsburku, kde se účastnili sudetoněmeckého sjezdu. Jednalo se o vůbec nejvýše postavenou politickou delegaci, která kdy na této akci Českou republiku zastupovala.

5. 6. 2017 – Praha

Pavel Bělobrádek na úvod svého vystoupení uvedl, že se nepřijel omlouvat, ani usmiřovat. Shromážděné sudetské Němce oslovil jako milé krajany. „Ano, krajané, protože význam slova krajané není pouze ve smyslu etnického původu, nýbrž ve smyslu lidí, kteří sdílejí lásku ke stejné zemi, její kultuře, k její historii, k její tradici,“ uvedl český vicepremiér. Dále řekl, že věří, že toto všechno mají Češi a sudetští Němci společné, i když mají odlišný jazyk.

„Samozřejmě, že nesmíme zapomínat na minulost,“ pokračoval Bělobrádek. „Hlavně na časy násilí a brutality před, při, i po druhé světové válce. To se nikdy nesmí opakovat. Už nikdy se nesmějí vyhánět lidé ze svých domovů jen proto, že jsou jiné národnosti, náboženství nebo rasového původu.“ Jeho slova ocenilo potleskem odhadem kolem 2000 přihlížejících.

Pavel Bělobrádek dále vyjádřil přání, aby v budoucnu podobné návštěvy českých politiků nevyvolávaly v Česku žádnou pozornost, protože budou prostě normální. Jako odvážný a důležitý ocenil český vicepremiér krok sudetských Němců, kteří přestali usilovat o majetek, o který v Československu po svém nuceném odchodu přišli. Také díky tomu jsou dnes podle Bělobrádka vzájemné vztahy na vysoké úrovni, i když ještě ne na takové, jako třeba vztahy mezi Němci a Francouzi.

Společnou budoucnost vidí Bělobrádek v Evropě. Evropská unie je podle něho šancí, jak žít v míru a bezpečí, ale hlavně spolu, nikoliv vedle sebe. „Ani Češi v Rakousku-Uhersku, ani Němci v Československu se plně nesžili se státním uspořádáním. To je fakt. Nicméně teď není třeba ho hodnotit,“ uvedl. Evropská unie dává podle něj Čechům i Němcům možnost ponechat si národní identitu a zároveň být Evropany. Proto by se neměli soustřeďovat jen na sebe, ale také se ptát, co mohou dát zbytku kontinentu. Pavel Bělobrádek Čechy a sudetské Němce vyzval, aby ukázali, že nenávist se dá překonat láskou a že spolupráce je tou nejlepší prevencí do budoucna.

Projev Pavla Bělobrádka se dočkal uznání ze strany šéfa sudetských Němců Bernda Posselta, který ocenil obrovskou odvahu obou členů české vlády, že na sjezd přijeli. „Byla to odvaha svobody, která k nám dnes v podobě tebe, milý Pavle Bělobrádku, promluvila,“ řekl Posselt v návaznosti na Bělobrádkův projev. Zároveň uvedl, že není možné, aby ještě v roce 2017 nacionalisté útočili na politiky, kteří se snaží o usmíření. V tomto směru byl podle něj loňský projev ministra Daniela Hermana důležitým průlomem.

Návštěvu vrcholných českých politiků na sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení ocenil rovněž bavorský premiér Horst Seehofer (CSU). „Hranice mezi Bavorskem a Českem už nerozděluje, ale spojuje,“ konstatoval Seehofer. Přesto oba národy čeká na cestě k porozumění ještě mnoho úskalí. „Česko-sudetoněmecké záležitosti jsou tak složité, protože šlo o konflikt v jedné rodině. Proto byly tak emocionální,“ vyjádřil svůj názor Seehofer.

Nedělní projev Pavla Bělobrádka navázal na předchozí smířlivá česká gesta, například mnichovský projev tehdejšího premiéra Petra Nečase, který v roce 2013 vyjádřil lítost Česka za příkoří způsobená sudetským Němcům po druhé světové válce, či loňskou návštěvu Daniela Hermana, který se sudetoněmeckého sjezdu oficiálně zúčastnil jako vůbec první člen české vlády.

Po druhé světové válce byly z Československa vystěhovány tři miliony Němců. Historici odhadují, že přitom mohlo přijít o život 15 000 až 30 000 Němců. Během předchozích šesti let německé okupace bylo nacisty zabito kolem 320 000 až 350 000 obyvatel tehdejšího Československa. Velký podíl na tomto počtu měli Židé, které nacisti chtěli úplně vyhladit. Sudetští Němci se velkou měrou podíleli na rozvrácení vnitřních poměrů první československé republiky a většinově se přihlásili k nacistické ideologii, kterou po dobu války se zbraní v ruce také aktivně prosazovali. Protože mohli i do budoucna představovat pro vnitřní poměry v Československu i celé Evropě bezpečnostní riziko, bylo ještě před koncem války vítěznými mocnostmi, tedy USA, SSSR, Velkou Británií a Francií, rozhodnuto o jejich odsunu.

Blíže k tématu zde.

 

Nezávislé noviny, ČTK. Foto: Pavel Bělobrádek. Autor: European People’s Party – https://www.flickr.com/photos/eppofficial/23181247794/, CC BY 2.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=45742270