Velká Británie znovuobjevuje kouzlo Commonwealthu

Jednání o podmínkách odchodu Velké Británie z EU jsou zatím velmi tvrdá. Ukazuje se, že evropští vyjednavači nehodlají dát Britům nic zadarmo. Velká Británie sice odchází, ale její odchod má sloužit dalším jako výstraha, aby se ji neopovážili napodobit. V situaci, kdy jedny přátele ztrácíme, poohlížíme se po druhých. A Britové se začínají pomalu rozpomínat, že kdysi měli své impérium.

Pokud se Velké Británii nepodaří vyjednat s Evropskou unií přijatelnou dohodu ohledně brexitu, bude následovat zlostné „třísknutí dveřmi“, tedy odchod Velké Británie z jednotného hospodářského prostoru bez jakýchkoliv předjednaných podmínek. V takovém případě by ovšem Velká Británie musela počítat s finanční ztrátou ve výši až 252 miliard liber v příštích patnácti letech. I v případě, že by se Britům podařilo s EU dosáhnout výhodnějších podmínek odchodu, tedy že by přístup na jednotný trh zůstal zachován, britské hospodářství by se za stejné období stejně propadlo až o 131 miliard liber. Ve své studii o tom píše britský deník The Independent.

Britové se proto snaží předpokládaný výpadek růstu ekonomiky nějak nahradit. Někteří ekonomičtí experti zdůrazňují, že odvrat od EU nemusí nutně znamenat jen nevýhody. Brexit totiž znamená také uvolnění rukou, které dříve svazovala jednotná obchodní politika EU. Velká Británie bude mít po dlouhé době znovu možnost navazovat bilaterální obchodní smlouvy se zeměmi z celého světa.

„Velká Británie měla přistupovat k zemím jako Indie, Singapur, Nový Zéland a Austrálie s velkým respektem.“ Daily Express

Velká Británie jako by si také najednou uvědomila značný potenciál, který jí může poskytnout svazek zemí Britského společenství národů – Commonwealth. Ten zatím ležel jakoby ladem. Jak připomíná deník Daily Express, členské země Commonwealthu se rozprostírají po všech kontinentech: od Afriky, přes Latinskou Ameriku, Asii, Evropu až po Pacifik, a žije tam 2,4 miliardy lidí, což je třetina světové populace. Navíc 60% z nich je mladších 30 let. Pro Velkou Británii to samozřejmě představuje úžasné obchodní příležitosti.

V dubnu se v Londýně koná summit, jehož se zúčastní celkem 52 čelných představitelů zemí Commonwealthu. Jedním z bodů této vrcholné schůzky je otázka nástupnictví. Ačkoliv se o tom nemluví moc nahlas, je každému jasné, že jednou přijde den, kdy královna odejde. A je důležité, aby Britské společenství národů bylo na tento den předem připraveno. Vedení Commonwealthu totiž není dědičnou pozicí. Předpokládá se, že nástupcem Alžběty II. bude princ Charles. Nicméně stále zbývá mnoho věcí ujasnit.

Dalším, neméně důležitým bodem, bude debata o oživení vzájemných obchodních kontaktů. Daily Express uvádí, že když Velká Británie v roce 1973 vstupovala na společný evropský trh, pozapomněla sdělit 33 členům Commonwealthu, jaké budou mít v novém nastavení vztahů vlastně postavení. Když se pak časem ukázalo, že žádné a že naopak bude v souladu s jednotnou evropskou politikou třeba zavést proti některým členům Commonwealthu obchodní bariéry, znamenalo to svým způsobem zradu starých přátel. Přátel, kteří v době smrtelného ohrožení Británie ze strany nacistického Německa během druhé světové války neváhali ani okamžik a bez ohledu na potíže jí okamžitě přispěchali na pomoc. Velká Británie měla přistupovat k zemím jako Indie, Singapur, Nový Zéland a Austrálie s velkým respektem, pohoršuje se Daily Express nad tehdejším postojem své země.

To je však stará kapitola. Dnes se Velká Británie už zase pokouší psát nové epizody vzájemných vztahů. Je připomínáno vše, co mají Britové s národy svého bývalého impéria společné, a na to špatné se hledí zapomenout. Zmiňovány jsou hlavně skvělé ekonomické výsledky těchto zemí a potenciál, který to pro vzájemný obchod může znamenat. Velká Británie se zkrátka po legislativním rozchodu s EU začíná pomalu vzdalovat kontinentální Evropě i mentálně. A dnes dřív než kdy jindy si uvědomuje, že Evropská unie není žádný pupek světa.

 

Nezávislé noviny

Náhledové foto: země Commonwealthu. Zdroj: Wikipedie