Theresa Mayová čelí doma kritice kvůli „humanitárnímu bombardování“ Sýrie

Britská ministerská předsedkyně Mayová si vysloužila silnou kritiku od britské opozice za to, že pokyn k bombardování Sýrie vydala na vlastní pěst, bez předchozího posvěcení parlamentu. Mayová se hájí tím, že tak rozhodla z „humanitárních důvodů.“

Britská premiérka Theresa Mayová musí po sobotním útoku proti Sýrii čelit silné kritice z řad domácí opozice. Velká Británie se v noci z pátku na sobotu připojila k USA a Francii a vyslala ze své základny na Kypru čtyři letouny typu Tornádo k útoku na Sýrii. Napsal o tom dnes levicový list the Guardian. Letouny RAF zasáhly svými střelami cíle 15 mil západně od Homsu a zničily zařízení, o nichž se předpokládalo, že slouží chemickému programu Asadova režimu.

Theresa Mayová útok britských letadel vedených proti suverénní zemi, bez mandátu od Rady bezpečnosti OSN, obhajovala slovy, že rozhodnutí přijala z „humanitárních důvodů“. Její tiskový mluvčí následně oznámil, že „britská premiérka uvítala silnou podporu akce Velké Británie, USA a Francie ze strany dalších světových vůdců, protože jejím cílem bylo omezit možnosti Sýrie používat chemické zbraně, obhajoba mezinárodních pravidel a také vyslání jasného poselství, že použití chemických zbraní nebude nikdy tolerováno.“

Britská premiérka se nicméně dostala pod palbu kritiky z řad domácí opozice. Ta kritizovala Mayovou, že šla příliš na ruku americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi. Zvláště ji popudil obsah prezidentova tweetu, v němž si Trump pochvaloval hladký průběh vojenské operace: „Perfektně provedený útok minulé noci. Poděkování Francii a Velké Británii za jejich rozumnost a sílu jejich skvělých zbraní. Lepší výsledek jsme si nemohli přát. Mise splněna!“

Triumfální tweet Donalda Trumpa odeslaný po ukončení leteckého útoku na Sýrii

Vůdce Labouristické strany Jeremy Corbyn vzápětí na to britskou premiérku obvinil, že „poskakuje podle Trumpových not.“ Trval také na tom, že si Mayová měla před zahájením akce zajistit souhlas britských poslanců. „Bombardování opravdu nemůže být cesta, jak zachránit lidské životy nebo svět přivést blíže k míru,“ řekl Corbyn.

Rovněž skotská první ministryně Nicola Sturgeonová zaujala k věci britského vojenského angažmá v Sýrii kritický postoj, když prohlásila, že Mayová se řídí přáními prezidenta. Šéf liberálních demokratů Vince Cable varoval, že „vycházení vstříc přáním náladového amerického prezidenta nemůže být náhražkou za mandát získaný od poslanecké sněmovny.“ Caroline Lucasová a Jonathan Bartley ze strany Zelených zase prohlásili, že svým jednostranným rozhodnutím Mayová pošlapala principy parlamentní demokracie.

Sama Mayová si ovšem nechala pootevřené dveře k dalšímu útoku proti Asadovu režimu, když na dotaz, zda bude usilovat o získání zpětného souhlasu parlamentu s vojenským zásahem, se vyhnula přímé odpovědi a pouze uvedla, že jednání s poslanci má na programu hned v pondělí.

 

Nezávislé noviny, the Guardian

Náhledové foto: Theresa Mayová. Zdroj: fob