Slovenské letectvo má pochroumané perutě. Horké kaštany z ohně mají za Slováky tahat Češi

Stíhací letectvo hrálo v rámci slovenské armády roli „výkladní skříně“. Ve výzbroji má sovětské stíhačky MIG-29. V době rozpadu federace se jednalo o moderní stroje. Dnes spíše létající šrot.

8. 6. 2017 – Praha

Když se v roce 1992 rozpadal společný stát Čechů a Slováků, měla československá armáda ve výzbroji 20 strojů MIG-29. V té době se jednalo o skutečně moderní výzbroj. Proto měla také slovenská strana zvláště o tuto část armády eminentní zájem. MIG-29 byly tedy mezi oba nástupnické státy rozděleny v poměru 1 : 1. Česká republika se později svých stíhaček zbavila, když je vyměnila za polské vrtulníky. Ruskou stíhací techniku pak nahradily švédské stroje JAS-39 Gripen.

Slováci byli se svými ruskými stíhačkami zřejmě spokojeni, protože jejich počet ještě navýšili, když si pořídili další MIG-29 z Ruské federace. V současnosti by slovenské letectvo mělo disponovat 10 modernizovanými stroji MIG-29AS a 2 cvičnými letadly MIG-29UBS. Dalších 8 jednomístných MIG-29A a 1 cvičný MIG-29UB jsou odstavené a slouží jako zdroj náhradních dílů pro dosud letuschopné exempláře. Některé zdroje ale uvádějí, že slovenské letectvo má už pouhé 4 funkční stíhačky MIG-29.

Přes nízké počty provozovaných strojů se slovenští piloti stejně musejí potýkat s dalšími problémy, například nedostatkem paliva. Ruské stroje totiž vynikají vysokou spotřebou leteckého petroleje. Zajištění servisu u ruského výrobce je zajištěno pouze do roku 2019. Slovenští politici proto dlouhodobě zvažují nákup nových letadel. Podobně jako dříve Maďaři a Češi, také oni by si rádi pořídili švédské supersoniky JAS-39 Gripen.

Jak jsme již včera informovali, slovenská Národní rada by měla v červnu začít rokovat o schválení návrhu zákona o vzájemné spolupráci mezi českým a slovenským letectvem. Podobné úvahy jsou přitom staré 15 let. Nejprve se mělo jednat o společnou letku nadzvukových letadel. Letka měla mít 22 strojů, přičemž se počítalo, že by se jednalo o švédské gripeny. Hlavní základna mezinárodní letky supersoniků měla být v české Čáslavi, na slovenské straně by pak jako záložní letiště sloužila Sliač. Vzhledem k stejnému typu letadel měla hlavní výhoda společné jednotky spočívat v jednotném výcviku pro piloty obou států, což mělo výcvik zefektivnit a zlevnit. Projekt zkrachoval pro nedostatek financí u Slováků.

Slovenská politika otázku obrany státu dlouhodobě zanedbávala. Až v posledních letech se přistoupilo k aspoň dílčímu přezbrojení. Takto bylo nakoupeno devět amerických vrtulníků Black Hawk (kvůli omezenému rozpočtu ovšem bez výzbroje), dvě dopravní letadla C-27J Spartan a dvě česká malá dopravní letadla L-410. Nyní má přijít na řadu pozemní technika. Slováci by si rádi pořídili obrněná vozidla za dříve nemyslitelnou částku 1,2 miliardy eur. Návrh zákona o státním rozpočtu na příští rok počítá s navýšením výdajů na obranu na 1,6 % HDP.

Slovenské letectvo nicméně dále zůstává bez jakékoliv představy, kdy by se mohlo dočkat náhrady za své rychle se rozpadající ruské supersoniky. Ministr obrany Gajdoš označil jednání se Švédy o možnostech získání stíhaček Gripen za prioritu. Podle slovenského premiéra Roberta Fica má provozování gripenů svůj smysl už proto, že bude možné vyjednat s Čechy společný servis gripenů, či provozovat společný výcvik pilotů. Problémem je, že podobná jednání už proběhla několikrát, Slováci však nikdy nebyli spokojeni s podmínkami, za nichž by letouny od Švédů mohli získat. Samozřejmě, že v první řadě se jednalo o finance.

Přitom času již mnoho nezbývá. Servis ruských MIGů je smluvně zajištěn ještě dva roky. Pak bude Slovensko bez nadzvukového letectva. I kdyby se přitom Slovákům povedlo získat nové stíhačky hned zítra, určitý čas ještě zabere přecvičení leteckého i pozemního personálu. Slovensko by tak mohlo spadnout na úroveň Islandu či pobaltských zemí, které nemají vlastní nadzvukové stíhací letectvo a ochranu vzdušného prostoru jim musejí zajišťovat letectva jiných členských států NATO.

Z tohoto úhlu je možno hledět na současnou snahu slovenské politické scény urychleně projednat smlouvu o spolupráci mezi českým a slovenským letectvem jako za slovenský náhradní plán, jak si zajistit ochranný vzdušný štít i v případě, že by se jim stíhací letectvo nepodařilo zmodernizovat včas.

K tématu čtěte více zde.

 

Nezávislé noviny. Foto: MIG-29 slovenského letectva