Na lavici obžalovaných sedí – vlk obecný

Ve čtvrtek proběhl u Obvodního soudu pro Prahu 10 neobvyklý soudní spor, kdy na lavici obžalovaných poprvé v novodobých českých dějinách zasedl vlk (Canis lupus). Musel se zpovídat z velkých škod, kterých se měl dopustit na stádech ovcí v Broumovském výběžku. Žalobce pro něho požadoval trest smrti.

Vlk v soudní síni byl pochopitelně myšlen jen obrazně. Tím však není řečeno, že nebyl předmětem soudního sporu. Jak uvedl server novinky.cz, žalobu v dané věci podala skupina farmářů z Broumovského výběžku. Farmáři požadovali, aby soud státu nařídil takovou změnu zákona, která by jim odstřel vlků dovolila. „Žaloba je nestandardní. Snaží se řešit problém, nad nímž všichni zavírají oči. Asi do doby, než v Česku dojde k prvnímu útoku na člověka,“ prohlásila Jana Z. Hamplová, zástupkyně strany žalující v den konání soudního řízení.

Zatím se v Broumovském výběžku čas od času nacházela jen potrhaná těla chovaného dobytka. Starousedlíci říkají, že tvrzení ochránců přírody, že tamní vlčí smečka má pět členů, jsou jen žvásty. Podle nich útočí vždy nejméně dvacet zvířat. Cílem žaloby je dosáhnout od státu povolení regulace stavu vlků na daném území jejich odstřelem.

Hnutí Duha, které se „vlčí agendou“ v Česku dlouhodobě zabývá, se snaží celou záležitost bagatelizovat. V textu zveřejněném na internetových stránkách této ekologické organizace stojí, že žádná vědecká studie dosud neprokázala, že zabíjení dokáže snížit škody na hospodářských zvířatech, pakliže nedojde k úplnému vyhubení šelem. „Člověka se vlk úzkostlivě straní. Útočí pouze za zcela mimořádných okolností,“ prohlašuje Miroslav Kutal z Hnutí Duha. „Chceme odvrátit reálnou hrozbu,“ oponuje mu Tomáš Havrlant, chovatel ovcí a zároveň i starosta obce Vernéřovice. „Situace je stále horší. Jsme ponecháni napospas vlkům. Chceme docílit změny právního stavu, který je odtržen od reality. Zákon nepočítal s takovou vlčí expanzí v hustě obydlených oblastech,“ vysvětluje.

V celé Evropě dnes ve volné přírodě žije více než 11 tisíc vlků. Česká republika má v tomto směru poměrně unikátní postavení, protože na jejím území se vyskytují tři geneticky rozdílné vlčí populace. Karpatská, která k nám přichází ze sousedního Slovenska (kromě toho žije ještě na Ukrajině a v Rumunsku), a vyznačuje se specifickou DNA, typickou pro robustní vlky z doby ledové. Tento druh šelmy se u nás zatím sporadicky vyskytuje jenom v Beskydech. Dalším genetickým typem jsou vlci ze středoevropské nížinné populace. Ti mají svůj původ v Pobaltí, odkud se přes Polsko postupně rozšířili do Německa a do severních Čech. Do jižních Čech se zase tlačí vlčí populace pocházející z Balkánu a alpských zemí. Podle informací Hnutí Duha vlčí smečky u nás už trvale žijí v chráněné krajinné oblasti Kokořínsko, Broumovsko a Krušné hory. Zatím v počtu jedinců se objevují i v Beskydech, severních Čechách, na Šumavě a na Jesenicku.

Podle údajů Hnutí Duha došlo v roce 2016 jen na Broumovsku k 37 útokům vlků, kterým padlo za oběť 87 ovcí, 7 koz a 5 telat. Jelikož se vesměs jedná o škody způsobené přísně chráněnými zvířaty, jejichž odstřel je zakázán zákonem, postiženým chovatelům pak náleží finanční náhrada. Jak ale upozorňují samotní farmáři, skutečnou škodu jim stejně nikdo neuhradí. Peníze od státu totiž nelze použít například na zaplacení odborné likvidace vlky stržených zvířat, jak to vyžaduje zákon, kromě toho státem vyplácená finanční náhrada stejně neodpovídá ceně, za kterou se dají na trhu získat nová zvířata.

Postižený chovatel hospodářských zvířat je také v žádosti o náhradu škody nucen dodržet velké množství formalit. Nejpozději do 48 hodin tak musí například zdokumentovat všechny stopy útoku na stádo a pohybové znaky šelem (což jsou hlavně stopy, trus, chlupy zachycené na ohradě apod.). Tyto stopy pak musí zakrýt nějakou dekou, aby nedošlo v případě deště k jejich znehodnocení. Nalezené chlupy šelem musí být schraňovány ve zvláštním igelitovém pytlíku, vše pokud možno fotograficky zdokumentováno. Dále je nutno bezodkladně přivolat veterináře, který ohledá mrtvá těla a vyhotoví příslušný zápis. Žádost o náhradu škody, kterou chovatel po státu požaduje, je třeba samozřejmě předložit na příslušných tiskopisech.

Když si uvědomíme, že toto všechno chovatel musí učinit ve stresu, kdy všude kolem sebe má těla potrhaných zvířat a slyší jejich zoufalé a bolestné steny, je postup, který po něm státní orgány požadují, takřka na hranicích lidských možností.

Pro chovatele hospodářských zvířat z Broumovska je kromě způsobených škod ovšem podstatný ještě bezpečnostní faktor. „Denně jsem konfrontován s rostoucím strachem občanů. Neexistuje, aby do lesa šly děti samy,“ prohlašuje Tomáš Havrlant. Podle tamních lidí jsou peníze od státu za utržené škody ale jen plýtváním veřejnými prostředky. Vlky nic krom dobře mířené střely stejně nezastaví, říkají.

Jak informoval server iRozhlas.cz, obvodní soud ČR pro Prahu 10, v jehož čele stála soudkyně Štěpánka Dvouletá, rozhodl v kauze broumovští farmáři versus vlk obecný (zastoupený Ministerstvem životního prostředí ČR) nakonec takto: Žaloba farmářů se zamítá. Tento soud nemůže úkolovat stát, aby měnil zákony.

Právní zástupkyně farmářů Jana Z. Hamplová uvedla, že se proti rozhodnutí odvolá. „Žalobu jsme podávali, protože stát je nečinný. Vlci nám tady trhají ovečky a je otázkou času, kdy napadnou člověka,“ řekla právnička a dodala, že se farmáři možná obrátí i na senátory nebo na veřejného ochránce práv.

 

Nezávislé noviny, Novinky.cz, iRozhlas.cz

Náhledové foto: Vlk obecný. Autor: Bernard Landgraf – Vlastní dílo, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=217899