Letec Milan Rastislav Štefánik

V druhé části líčení osudů Milana Rastislava Štefánika navážeme na část první, věnovanou jeho „astronomickému“ období. To skončilo vypuknutím Velké války. První válečný rok Štefánik prožil jako bojový letec, přičemž jeho úspěchy na tomto poli nebyly o nic menší než jeho předchozí na poli vědeckém.

Začátek Velké války, jak se tehdy tomuto prvnímu celosvětovému válečnému konfliktu říkalo, protože tehdy ještě nikdo netušil, že po prvním přijde další, a ještě mnohem horší, zastihl Milana Rastislava Štefánika v Maroku, kde se chystal založit novou hvězdárnu. Jakmile se ale dozvěděl, že Francie vyhlásila mobilizaci, nejbližší lodí se vrací domů. Je už francouzským státním občanem a povolávací rozkaz mu proto nařizuje, aby se hlásil u 102. pěšího pluku v Chartres.

Takové zařazení ale neodpovídá Štefánikově dobrodružné i zvídavé povaze. Již dlouho pokukuje po nové technické hračce: aeroplánu. V letadle se poprvé svezl v roce 1912, kdy na malém jednoplošníku absolvoval krátký let kolem letiště, a od té doby ho myšlenky na létání už nepustily.

Po návratu do Francie, když se vyřešily určité zdravotní potíže, kterými dlouhodobě trpěl, si Štefánik okamžitě podává žádost o přijetí k vojenskému letectvu. Uspěje až na druhý pokus, právě z důvodů jeho nepříliš pevného zdraví. 28. ledna 1915 konečně nastupuje do letecké školy v Chartres a 11. dubna už drží v ruce pilotní průkaz s číslem 783. Má hodnost desátníka a zařazen je k letecké eskadře MF-54 na polním letišti poblíž Arrasu.

Letadlo Farman, na kterém Štefánik létal. Zdroj: Wikipedie

O půl roku později má polní pilot Štefánik nalétáno již skoro 60 letových hodin, z toho 22 operačních letů v délce 45 letových hodin. Jeho bojová činnost, spočívající v průzkumných letech nad nepřátelskými liniemi, nebyla prosta nebezpečí. Jen během měsíce dubna byl jeho letoun dvakrát ostřelován protiletadlovou obranou a letadlo se z letu vrátilo značně poškozené. Jednou byl Štefánik dokonce nucen nouzově přistát, protože mu zcela došlo palivo. Po dosednutí v obtížném terénu byl letoun téměř zničen. Štefánik i druhý člen posádky ale vyvázli bez zranění.

V rozkaze, který vyšel 1. června, bylo uvedeno: „Ppor. Štefánik, pilot letecké eskadry MF-54, je obratným, odvážným pilotem. Vykonal početné průzkumné lety na velké vzdálenosti a jeho letadlo bylo několikrát zasaženo střepinami nepřátelských střel.“

Štefánik vyznamenáván válečným křížem za bojové zásluhy. Zdroj: fob

Vedle úspěšné letecké činnosti zbýval ale Štefánikovi kupodivu nějaký čas i na vědeckou práci. Brzy po příchodu k jednotce si všiml, jaký vliv má na plánování bojových letů počasí. Navrhl proto svým nadřízeným, aby mu umožnili vybudovat leteckou meteorologickou stanici, jednu vůbec z prvních, která byla u francouzské armády zřízena. Do historie se tak Štefánik nesmazatelným způsobem zapsal jako jeden ze zakladatelů francouzské letecké meteorologické služby. Díky této činnosti si ho všiml generál Ferdinand Foch, budoucí vrchní velitel spojeneckých vojsk. Takto pomalu, jakoby šťastnou náhodou, nicméně vytrvale, si Štefánik budoval vliv, který později mohl plně zúročit při práci v prospěch Československa.

V té době rovněž Štefánik stylizoval prohlášení k slovanským národům Rakouska-Uherska, které pak ve formě letáků bylo shazováno nad nepřátelskými liniemi:

„Slovania: Česi, Slováci, Poliaci, Slovinci, Srbi a Chorváti, vy ktorí kráčate v zbroji proti hraniciam, nezabúdajte, že nemecko-maďarská spupnosť a nenásytnosť vyvolala túto vojnu. Ničomníkom musí byť, alebo slepým, hluchým a pomäteným, kto by tvrdil opak. Dejiny neúprosne vydajú svedectvo pravde.“

Koncem září 1915 Štefánika čeká dosud nejtěžší zkouška v jeho kariéře válečného letce. Je odvelen na srbskou frontu, kde má jako příslušník francouzské letky, vyslané na pomoc srbské armádě, za úkol provádět průzkumné lety nad frontovými liniemi. V té době je ale srbská armáda již v hluboké defenzivě, ustupuje směrem k albánské hranici a Štefánikova malá letecká jednotka ustupuje společně s ní, svírána z jedné strany rakousko-uherskou armádou, z druhé zase bulharskými oddíly.

„Konám horlivo svoju povinnosť na fronte, aby som robil česť slovenskému národu a dokázal úprimnú lásku k Francúzsku.“ M. R. Štefánik

Když se Štefánikovi porouchá letoun, je nucen spolu se svým mechanikem vyrazit pěšky na sedmidenní cestu ze srbského Stanova až do kosovské Mitrovice. Během vysilujícího pochodu odehrávajícího se za sychravého počasí, mezi ustupujícími jednotkami, kde hladoví a otrhaní vojáci  odpadávali po stovkách, byla skupinka osob, v níž byl i Štefánik, přepadena místní zločineckou bandou. Ubránili se jí jen s vypětím všech sil. V Mitrovici se pak konečně znovu setkal se svou jednotkou.

Přibližná trasa Štefánikova pochodu do Mitrovice. Zdroj: Mapy Google

Vlivem obrovského vyčerpání po prodělaném pochodu obtížným hornatým terénem a špatné stravy došlo u Štefánika k prudkému zhoršení zdravotního stavu. Ve chvíli, kdy už to vypadalo, že jsou jeho dny sečteny, rozhoduje francouzský velitel major Vitrat, že Štefánika nechá letecky transportovat do bezpečí. Obtížným úkolem na samé hranici proveditelnosti pověřuje slavného pilota kapitána Paulhana. Tomu se skutečně podaří v husté mlze prokličkovat mezi vrcholky albánských hor, takže se před oběma letci v dálce konečně ukáže hladina Středozemního moře.

Italské dělostřelectvo jejich letoun ostřelovalo, protože ho pokládalo za nepřátelský. Sestřelení se sice vyhnuli, nouzově ale přistáli do močálu za městem. Když se nedorozumění vysvětlilo, Italové jim ochotně poskytli rychlý člun, který je dopravil do Brindisi, odkud pak dále pokračovali vlakem do Říma. Zde se konečně na smrt nemocnému Štefánikovi dostalo odpovídající lékařské péče.

„Národ si slobodu musí zaplatiť svojou krvou.“ M. R. Štefánik

Po týdnu rekonvalescence Štefánik opouští Řím a míří do Paříže, kde má naplánováno setkání s vůdcem českého zahraničního odboje, Tomášem Garrigue Masarykem. Na Štědrý den také podstupuje operaci v nemocnici v Neuilly.

Ještě párkrát Štefánik usedne za pilotní páku, ale v zásadě se dá říct, že jeho kariéra letce je u konce. Před ním se otevírá nová životní etapa, kterou stráví jako zvláštní pověřenec francouzské vlády, odpovědný za formování bojových jednotek složených ze zajatých českých vojáků. Do historie vstoupí jako československé legie a budou hrát rozhodující úlohu v procesu vzniku samostatného Československa.

 

Nezávislé noviny

Náhledové foto: M. R. Štefánik v kokpitu svého Farmana. Zdroj: fob

Letadlo Maurice Farman. Foto: By www.esercito.difesa.it, CC BY 2.5, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=50801795