Je to pět let, co zemřela Margaret Thatcherová

Železná lady, jak se Margaret Thatcherové přezdívalo, byla vůdčí osobností Západu a vůbec první ženou na postu premiérky Velké Británie. Vyznačovala se neústupností, s jakou věřila ve svobodný svět a volný trh. Zemřela právě před pěti lety.

Margaret Thatcherová se narodila 13. října 1925 v Granthamu ve východoanglickém hrabství Lincolnshire pod dívčím jménem Robertsová. Jejím otcem byl Alfred Roberts, drobný živnostník, majitel obchodu s potravinami a místní politik. Jeho vzor ji pak provázel celým životem.

Vystudovala Oxford, její specializací byla chemie. Po ukončení studií se přestěhovala do Colchestru, kde kromě zaměstnání v místní firmě na výrobu umělých hmot se začala aktivně zabývat také politikou. Dvakrát neúspěšně kandidovala do parlamentu. Poslankyní za Konzervativní stranu se stává až napotřetí v roce 1959. To je již vdaná za podnikatele Denise Thatchera, s kterým má dvě děti.

„Problémem socialismu je, že nakonec vám dojdou peníze druhých lidí.“ Margaret Thatcherová

V roce 1970 se Thatcherová stává v konzervativním kabinetu ministryní pro školství. Když tato vláda padne, Thatcherová vystřídá v čele Konzervativní strany Edwarda Heatha. V roce 1979 se poprvé stává premiérkou Velké Británie. Jako vůbec první žena v historii. Do čela země je postavena celkem třikrát.

Za svého premiérování se Margaret Thatcherová musela potýkat s mnoha problémy. Po svých předchůdcích „zdědila“ ekonomiku ve velmi špatném stavu. Svoji ekonomickou strategii postavila na obnově důvěry ve svobodu podnikání a individualismus. Nevěřila vůbec v povinnost, či spíše schopnost státu postarat se o blaho jedince. Podle ní něco jako společnost vlastně neexistovalo. Co bylo podle ní ale jisté, byli muži, ženy a rodiny. Zasadila se za omezení vlivu odborů, zkrotila vysokou inflaci a radikálně snížila sociální výdaje státu.

Pustila se také do privatizace v té době značně zbytnělého státního majetku. Svou nadšenou vírou ve svobodný trh si vysloužila velký obdiv i osobní přátelství amerického prezidenta Ronalda Reagana. Asi největší životní zkouškou prošla, když v roce 1982 musela bojovat s Argentinou o uchování Falklandských ostrovů pod svrchovaností Velké Británie. Také touto zkouškou prošla vítězně. Přežila i atentát, který na ni v roce 1984 spáchala IRA v hotelu v Brightonu, kde se konala konference Konzervativní strany.

„Evropa je vrcholem byrokracie proto, že se neopírá vůbec o nic jiného.“ Margaret Thatcherová

Svou neústupností byla Margaret Thatcherová proslulá rovněž ve vztahu k Evropské unii. Ačkoliv zpočátku ideu společného trhu podporovala, později si uvědomila, že vývoj spěje k posilování kompetencí Bruselu a naopak oslabování vlivu Velké Británie. Pro svou zemi vyjednala aspoň tzv. rabat, tedy návrat části finančního příspěvku, kterým Londýn přispíval do eurounijního rozpočtu. Thatcherová byla proti znovusjednocení Německa, protože se obávala přílišného vlivu, který takové Německo může na celou Evropu potom mít. Nedůvěřovala společné měně euro a předvídala těžkosti, které jeho zavedení v budoucnu způsobí.

Co už ale Margaret Thatcherová politicky nepřežila, byla její snaha zavést v Británii novou daň „na hlavu“ (poll tax). Její vlastní Konzervativní strana se tehdy zalekla nepříznivých ohlasů, které to na veřejnosti vyvolalo, a tak v roce 1990 bylo Thatcherové při stranických volbách naznačeno, že pro obnovu lídrovství nesežene mezi straníky dostatečnou podporu. Margaret Thatcherová pak raději sama rezignovala z pozice předsedkyně konzervativní strany.

Margaret Thatcherová pak ještě až do roku 1992 vykonávala poslanecký mandát za svůj volební okrsek. Poté se přesunula z dolní komory do Sněmovny lordů a tam, jako držitelka titulu baronky, který jí udělila britská královna, zasedala až do své smrti. Ta si pro ni přišla 8. dubna 2013, ve věku 87 let. Pohřbena byla se státními poctami 17. dubna v katedrále sv. Pavla v Londýně.

 

Nezávislé noviny

Náhledové foto: Margaret Thatcherová během vojenské přehlídky v roce 1990. By White House Photo Office – http://www.margaretthatcher.org/multimedia/displaydocument.asp?docid=110852, Public Domain, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=3193996