Evropská unie chce posilovat svou obranyschopnost. V budoucnu má být schopna zasáhnout i v zahraničí. NATO ale zůstane garantem její územní bezpečnosti

Mezinárodní konference o bezpečnosti v Evropě DESCOP se včera konala na pražském Žofíně. Na programu bylo stanovení priorit, jaké by Evropská unie měla mít, aby byla do budoucna schopna čelit rostoucím bezpečnostním hrozbám v současném rychle se měnícím světě.

  1. 6. 2017 – Praha

Bohuslav Sobotka, jako premiér hostitelské země, v úvodním příspěvku ocenil historickou roli Evropské unie, která svou existencí přinesla našemu kontinentu dlouhé období klidu a míru. Poukázal na to, že svět se ale změnil. Proto je nutné, aby EU byla schopna zajišťovat bezpečnost na kontinentu, ale také předcházet hrozbám v sousedství. EU by do budoucna měla být schopna efektivně posílat síly do zahraničí, aby tam zajišťovaly její zájmy. Sobotka uvedl, že je potřeba docílit větší koordinace v obraně. Členské státy EU vynakládají své prostředky mnohdy neefektivně, kapacity se překrývají a jednotlivé země používají techniku, která je vzájemně nekompatibilní. Bezpečnostní spolupráce zemí EU by tak měla spočívat ve spolupráci v obranném průmyslu, společném výcviku či dosažení lepší efektivity v nákupech speciálního materiálu.

Český premiér upozornil, že nehovoří o vzniku federální evropské armády. Podle něho mají mít i nadále hlavní slovo v otázce vlastní obrany jednotlivé členské státy EU. Prohlubování vojenské spolupráce v EU by také nemělo sloužit jako náhrada za NATO. To má dál hrát roli garanta bezpečnostního uspořádání v Evropě. Evropská unie by se tak mohla a měla více soustředit na stabilizační mise ve svém okolí. Sobotka poukázal na probíhající migrační krizi. Hlavním úkolem evropské obranné spolupráce by podle českého premiéra mělo být organizování civilních, vojenských i výcvikových misí do zemí severní i střední Afriky, a také na Blízký východ, aby tam přispěly ke stabilizaci situace v regionu a snížily nepříznivé dopady na Evropskou unii. Teritoriální obrana členských států EU by však měla i nadále zůstat úkolem NATO, uvedl Sobotka.

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker ve svém příspěvku oznámil vznik Evropského obranného fondu (EDF). Uvedl, že jeho vznik není reakcí na brexit, ale že o posílení obranného potenciálu EU usiloval od chvíle, kdy stanul v čele Evropské komise. V dnešním globalizovaném světě, řekl Juncker, nestačí už spoléhat se jen na měkkou sílu. Svět se stal příliš militarizovaný. Evropská unie se proto musí naučit rychle čelit hrozbám, přičemž klíčem k bezpečí na kontinentu zůstává spolupráce s NATO. Státy EU se ale musí naučit být více soběstačné, uvedl Juncker. „Nemáme jinou možnost, než hájit své zájmy samostatně, ať už jde o Blízký východ, klimatické změny nebo obchodní dohody.“

Juncker dále uvedl, že evropští spojenci, ale i nepřátelé vynakládají na vojenské účely stále více peněz. Evropa proto sama musí začít utrácet, aby dokázala zajistit bezpečí svých obyvatel. Vynakládané prostředky je třeba také koordinovat. „Až 80 % výdajů na nákupy a 90 % výdajů na výzkum se dělá na národní úrovni bez jakékoliv dohody. To je drahé, neúčinné a ztěžuje to spolupráci našich jednotek,“ řekl Juncker.

Bohuslav Sobotka na konferenci uvedl, že vláda, v jejímž čele stojí, počítá s postupným navyšováním výdajů na obranu tak, aby v roce 2020 činily 1,4 % HDP. Původní plány českého ministerstva financí přitom počítaly s tím, že v roce 2020 budou náklady na obranu tvořit pouze 1,16 % HDP.

Odhodlání Evropské unie zlepšit svůj vojenský potenciál přivítala na konferenci zástupkyně generálního tajemníka NATO Rose Gottemoellerová. Ta řekla, že silnější Evropa bude znamenat také silnější Alianci, což se zase příznivě odrazí ve větší bezpečnosti v Evropě.

Více o tématu čtěte také zde.

 

Nezávislé noviny, ČTK. Foto: Jean-Claude Juncker během projevu v pražském Žofíně. Zdroj: ČT