Emmanuel Macron povolává národ do zbraně! Je čas obnovit povinnou vojenskou službu, prohlašuje francouzský prezident

Naposledy mladí Francouzi do armády rukovali v roce 1997. Prezident Jacques Chirac pak tuto povinnost zrušil. Od té doby vyrostla generace mužů, kteří za celý svůj život nevzali do rukou zbraň.  Nyní se píše rok 2018 a v Elysejském paláci sídlí muž, který sám na vojně nikdy nebyl. Přesto požaduje obnovení základní vojenské služby. Mnozí se ptají, co ho k tomu vlastně vede?

Naposledy k znovuzavedení povinné vojenské služby v letošním roce přistoupilo Švédsko, které se cítilo natolik ohroženo vzrůstající ruskou vojenskou přítomností v Baltském moři, že začalo mladé Švédy do armády znovu povolávat. Otázka návratu k povinné vojenské službě se objevila také ve Francii, kde jí součástí své prezidentské kampaně učinil Emmanuel Macron, když slíbil, že v případě svého zvolení službu zavede, i kdyby měla trvat třeba jen měsíc. Na rozdíl od Švédska ovšem k tomuto kroku neexistují zjevné důvody a sám Macron o pravé příčině svého rozhodnutí spíše mlží.

Jak uvedl the Economist, prozatím se předpokládá, že by se nová vojenská povinnost měla týkat všech Francouzů a Francouzek, jakmile dosáhnou věku 18 let. Další podrobnosti plánu jsou ovšem méně jasné. Emmanuel Macron nicméně již dříve hovořil o zavedení „všeobecné branné povinnosti“, která by měla částečně „civilní“ charakter, s určitými „přesahy“ do oblasti vojenství. Na rozdíl od švédského modelu, kde branci slouží 12 měsíců, by podle Macronových představ měla francouzská vojenská služba trvat kratší dobu, něco mezi třemi až šesti měsíci, které by ovšem byly rozloženy do časového období tří let.

Prozatím má tento plán u francouzské veřejnosti dosti slušnou podporu. V jednom průzkumu veřejného mínění se pro něj vyslovily tři pětiny respondentů. Francouzská generalita je však o poznání méně vstřícná. Je to i proto, že armáda nemá prozatím žádné problém s rekrutováním profesionálních vojáků, ačkoliv musí v současnosti, vedle operací v Africe a na Středním východě, zajišťovat rovněž hlídkování v ulicích francouzských měst.

Stejně tak se v generálním štábu armády nervózně ošívají, když slyší Macrona řečnit o „národní jednotě“, nebo když svůj plán nazývá „společenským projektem“. Poslední, co by si totiž francouzští oficíři přáli, je poskytovat sociální péči 600 000 až 800 000 mladým lidem, kteří by byli povoláváni každým rokem, nebo muset vycházet s těmi, co na vojnu vůbec nechtějí. „Pokud těm lidem nevysvětlíte, že jde o věc národní bezpečnosti, tak bude jen velmi obtížné je v armádě udržet,“ prohlašuje François Heisbourg z Ústavu pro strategická šetření, jenž je jinak k  otázce obnovy vojenské služby krajně skeptický.

Nejasnosti jsou rovněž kolem toho, na kolik by zavedení vojenské služby státní pokladnu vlastně přišlo. Macron původně odhadoval náklady jednoměsíční vojenské služby na 2 až 3 miliardy euro ročně. Během své kampaně ovšem několikrát zmínil i sumy podstatně vyšší, 15 až 20 miliard euro, což by se rovnalo takřka polovině toho, co Francie ročně vydá na svou obranu. Nejnovější odhady nicméně předpokládají, že zbudování 18 rekrutačních středisek po celé Francii, kde by se v měsíčních cyklech střídalo 4 500 mladých lidí, by státní kasu vyšlo asi na 3,6 miliardy eur.

Nikomu není zatím jasné, co má Emmanuel Macron přesně na mysli, když tak vzletně hovoří o programu „národní jednoty.“ Zdá se ale, že spíše než o otázku národní bezpečnosti mu jde o celkové o posílení prestiže ozbrojených složek a o vyvolání pocitu národní sounáležitosti u lidí pocházejících z nejrůznějších sociálních a společenských vrstev. Existuje však teprve nedávno zpracovaná parlamentní zpráva, která tvrdí, že měsíční vojenská služba je pro takovéto účely zcela nedostatečná. Upozorňuje se v ní zvláště na fakt, že mladiství, kteří inklinují ke kriminální činnosti, poprvé přestoupí zákon ještě dříve, než dosáhnou 18 let. Stejně tak se jeví pochybnou myšlenka, že by projekt vojenské služby mohl nějak stmelit národ. Jak se praví ve zprávě, „představa, že by pár měsíců vojny stačilo k tomu, aby se mezi 18 až 21letými lidmi vytvořilo pojivo národní sounáležitosti, je čirou iluzí.“

Nezávislé noviny, the Economist

Náhledové foto: Francouzští vojáci pochodují ve výroční den dobytí Bastily. Zdroj: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/c1/501st_Tank_Regiment_Bastille_Day_2013_Paris_t110744.jpg