Demonstrace Proč? Proto!

Jak uvedla ČTK, konala se 10. 5. 2017 v Praze na Václavském náměstí protestní demonstrace proti ministru financí Andreji Babišovi (hnutí ANO) a prezidentu republiky Miloši Zemanovi. Akce měla podle pořadatelů za cíl vznesení požadavku, aby Andrej Babiš byl odvolán z funkce a ministerstvo financí bylo zcela odňato z působnosti hnutí ANO. Organizátoři rovněž požadovali odstoupení Miloše Zemana, protože údajně řádně nevykonává úřad prezidenta republiky. Šárka Fialová, která shromáždění v Praze svolala, uvedla, že organizátoři jsou v případě nesplnění svých požadavků odhodláni v protestech pokračovat i v dalších dnech. Protest trval asi dvě hodiny, účast se odhaduje na přibližně 20 000 osob.

Na podiu, které vyrostlo na horním konci Václavského náměstí, se vystřídala řada řečníků a hudebníků. Moderátorem akce byl Kryštof Mende.

Výtvarník Kameel Machart vzpomenul výrok, v němž turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, tehdy ještě ve funkci starosty Istanbulu, přirovnal demokracii k autobusu, který nás doveze, kam potřebujeme, a pak z něj lze jednoduše vystoupit. Podle Macharta taková zhoubná definice demokracie je blízká všem psychopatům, kteří spatřují svou kořist v politické moci. Připomenul dále výrok T.G. Masaryka, že demokracie není panování, nýbrž trpělivá práce k zabezpečení spravedlnosti. „Já osobně,“ prohlásil Machart, „mám tu jízdu demokratickým autobusem docela rád. I přes všechny ty okliky, kodrcání, zajížďky, přestávky na čurání, či občasné bloudění v kruhu. A nerad bych se dožil toho, že najednou při jízdě tím demokratickým autobusem zjistíme, že se už nejedná o veřejnou dopravu, ale že ten autobus vlastně patří do nějakého holdingu. To by se nám také mohlo nakrásně stát, že na konečné budeme muset všichni vystoupit a budeme ten autobus tlačit, kam si bude přát jeho majitel. Rád bych těm, kterým se v tom společném autobusu nelíbí, kterým se zdá, že jede příliš pomalu a těžkopádně a kteří by ho chtěli řídit jako firmu, těm bych chtěl vzkázat, že si mohou vystoupit. Příští zastávka Bohnice nebo Pankrác!“

Variaci na svou starší píseň Proč, Proč přednesl shromážděným lidem písničkář Jaroslav Hutka.

„… Zeman chlastá jako Dán, táto řekni proč? Víš, s flaškou nejsi nikdy sám, proto, proto, pro dobrou noc. Víš, prezident je alkoholik, no táto, řekni proč? To už byl i Gottwaldův zvyk, proto, proto, pro dobrou noc. (…) Zeman miluje Putina, táto řekni proč? Jsou vlastenecká rodina, proto, proto, pro dobrou noc. Se Zemanem a Putinem, táto, řekni proč? Chcem žít za ostnatým drátem, proto, proto, pro dobrou noc,“ zapěl lidem, shromážděným na Václavském náměstí, Hutka.

Zapomenutý transparent. Foto: Nezávislé noviny

Mezi řečníky byla rovněž Bára Štěpánová. Její řeč uvádíme v nezkrácené podobě.

„Všem vám přeju krásné dobré odpoledne. Dovolte mi, takovou, možná trochu nejapnou poznámku na úvod, naposled jsem tady stála 17. listopadu. Ta revoluce v květnu je daleko příjemnější. Není nám taková zima, tak bych se přimlouvala za příští vítězné květny, červny a podobně.   Tak, teď už vážně. Já jsem strašně šťastná za Šárku Fialovou, že jste přišli. Protože to, že si jedna holka vymyslí a řekne, že už takhle dál ne a svolá lidi na největší náměstí v této zemi a vy přijdete, tak vám za ní strašně moc děkuju, protože nevíte, neumíte si představit, jaké je to obrovské vypětí. Děkuju vám moc.

Já, jestli jste si všimli, neberte to jako vytahování, jako se vytahoval kdysi, není to tak dávno, když nastoupil do svého úřadu, prezident Zeman, že bude mluvit spatra, že kdyby to četl, že by jako ukazoval, že umí číst. Já budu mluvit spatra jenom proto, že jsem se nepřipravila písemně. Ale doufám, že to, co budu říkat, bude mít hlavu a patu.

Takže, dámy a pánové, Miloš Zeman se nikdy neměl stát prezidentem této země. Andrej Babiš a jeho hnutí Ano nikdy nemělo být součástí vlády České republiky. Proč? Protože – nepůjdu do daleké historie. Ale možná si někteří z vás vzpomenou na rok 2003, kdy ještě ne přímou volbou byl zvolen prezidentem této země Václav Klaus. Porazil tehdy Miloše Zemana. Tento člověk, tento, říkám to s velkou nechutí, muž, tehdy neměl ani elementární slušnost, kterou v sobě každý, kdo jde do nějakého souboje, sportovního, jakéhokoliv, musí mít, že vítězi pogratuluje a podá ruku. On tehdy, v roce 2003, zdrhnul z Hradu jako malej parchant a tomu Klausovi, se kterým má velmi, podle mě, zvláštní ambivalentní vztah, ani nepogratuloval. Zmizel na deset dlouhých let na Vysočinu. A myslel si, že už nikdy, nikdy tu šanci mít nebude. A teď si představte, že jsme my, nevím, jak to jinak říct, mu dali možnost, nebo lid této země, já ne, vy ne, ale někteří ano, se stát prezidentem.

Onu tu službu, on tu funkci nebere jako službu této zemi, ale jako satisfakci za svých deset let. A proto se chová, od začátku, jako se chová. Jemu nejde o nás, o tuto zemi, on si dělá, co chce, aby nám ukázal, že on si bude dělat, co chce. Sprostě mluví, ústavu nectí, prostě to jsou střípky, které se skládají za ty roky, které v té funkci je. On tam nemá co dělat, pane bože, přece už tam znovu nebude! To nedopustíme! (Aplaus)

Dále. Andrej Babiš. Přestože říkám, že Miloš Zeman je velké zlo, ale zákony této země dělá parlament a vláda. Tedy vláda a parlament. Andrej Babiš je pro mě naprosto, naprosto největší zlo, které tuto zemi potkalo. (Aplaus) Vysvětlím. Tento člověk se nenarodil, nevznikl v roce 2013, 14. Ne. On tady – já se ptám, jen tak pro zajímavost, kde byl ten člověk v roce 1988? Kde byl v roce 1989, kdy my jsme bojovali o svobodu v této zemi? Zkuste to zjistit! A teď on přijde a řekne: Já všechno zařídím, všechno bude lepší. Pane, bože, vždyˇmy nejsme banda blbů! Kdyby vám někdo řekl, dám se k sektě – potkala jsem chlapa, který slíbil, že všechno bude úžasný, když mu odevzdám celý svůj majetek – tak budete říkat, že to je magor. A Babišovi jsme uvěřili? Co bude lepší? Chci, aby v této zemi vládl parlament a vláda, která bude ctít a respektovat jinakost každého z nás. Protože to, že Andrej Babiš si myslí, že když bude volat: Zaplatím. Dám peníze sestřičkám. Dám peníze důchodcům, rodinám s dětmi. To jsou populistický, odporný žvásty. On chce mít lidi, které si může kupovat. Ale tady je velká, ale opravdu velká skupina lidí, kteří chtějí nést vlastní zodpovědnost za svůj vlastní život. Ať nás stát nechá žít! Ať nám dělá servis, my samozřejmě všichni daně platíme a platit budeme, ale ne, aby se z našich daní platili úředníci, ze kterých si Babiš vyrábí svoje voliče! To ne!

Skončím svůj projev. Měla bych toho na srdci ještě hodně, ale jsou tady další řečníci, dovolte mi, abych zakončila svůj projev trošku odlehčením. Jak říkám: Demonstrace bez hesel, je jak lodě bez vesel! A protože prožíváme momentálně mistrovství světa v hokeji, takže taková parafráze: Ten, kdo volí Babiše, není Čech! Děkuju.

Dav skanduje: Ten, kdo volí Babiše, není Čech!

Moderátor Kryštof Mende: Já myslím, že tohle heslo se asi chytne a bude zaznívat, doufám, velmi krátkou dobu. Doufám, že se změní něco velmi rychle.

Na protestním vystoupení dále ještě vystoupili Jakub Bína alias MC Jacob, youtuber Quido Černý, jezuita Jan Regner (který kromě svého příspěvku přečetl i poselství demonstrantům od Tomáše Halíka) a další.

Všechna vystoupení lze shlédnout na webu ČTK.

Informace v kontextu

Bára Štěpánová ve svém projevu podrobila Miloše Zemana kritice, když mu vytkla, že v roce 2003 nepogratuloval Václavu Klausovi ke zvolením prezidentem České republiky, a namísto toho „zdrhnul z Hradu“. Štěpánová se v tomto bodu mýlí. Miloš Zeman nemohl pogratulovat Václavu Klausovi ke zvolení, protože se s ním utkal ve druhé prezidentské volbě 24. 1. 2003, kdy žádný z kandidátů na prezidenta nebyl ještě zvolen. Vedle Miloše Zemana (ČSSD) a Václava Klause (ODS) se o prezidentský úřad tehdy ucházela ještě kandidátka Čtyřkoalice Jaroslava Moserová. Právě ona postoupila spolu s Václavem Klausem do druhého kola. Prezident však tehdy nebyl zvolen ve druhém ani ve třetím kole.

Václav Klaus byl zvolen prezidentem České republiky až ve třetím kole třetí prezidentské volby, která proběhla 28. 2. 2003. Jeho protikandidátem byl Jan Sokol (ČSSD), nikoliv už Miloš Zeman.

Pro úplnost dodejme, že v první prezidentské volbě, která se konala 15. 1. 2003, byli protikandidáty Václava Klause (ODS) ještě Jaroslav Bureš (ČSSD), Petr Pithart (Čtyřkoalice) a Miroslav Kříženecký (KSČM). Do druhého kola postoupili Václav Klaus a Petr Pithart. Ve druhém ani třetím kole nebyl ovšem nikdo z kandidátů zvolen.

Před zavedením přímé volby prezidenta v roce 2012 probíhala volba prezidenta prostřednictvím obou komor Parlamentu (tzn. Poslaneckou sněmovnou a Senátem) na jejich společné schůzi. V prvním kole bylo pro zvolení kandidáta prezidentem nutno dosáhnout v každé z komor nadpoloviční většiny všech hlasů. Pokud nebyl prezident zvolen v prvním kole, následovalo ještě kolo druhé, popřípadě třetí. Pokud nebyl nikdo zvolen ani v třetím kole, konaly se nové, opět tříkolové volby.

Nezávislé noviny, ČTK

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *