Britští konzervativci po své „nevýhře“ usilovně přemýšlejí, co ji způsobilo. Přesnou odpověď zřejmě nezná nikdo. Mohlo se jednat o souhru celé řady faktorů

Ačkoliv průzkumy voličských nálad ukazovaly, že se pár dnů před volbami situace v Británii zřejmě mění, málokdo věřil, že Theresa Mayová volby nevyhraje. Anebo že je vyhraje způsobem, který bude ne nepodobný porážce. Přesto k tomu došlo.

10. 6. 2017 – Praha

Ještě před měsícem vládla Konzervativní strana všem průzkumům veřejného mínění, které si byly takřka jisty, že Mayová utrží historické vítězství. Vždyť před druhými labouristy vedla o 20 procentních bodů. Pak se ale v celkem krátké době něco podstatného změnilo a toryové začali rychle ztrácet. Co to přesně bylo, v tom se analytici nemohou zatím shodnout. Svou roli mohla hrát nešťastně vedená kampaň Konzervativní strany, jejíž součástí se stal návrh, pro který se okamžitě ujal termín „daň z demence“. Jeho podstatou bylo, že chudší lidé by museli zastavit vlastní domy, aby měli na penzi. Nápad, který velkou část obyvatel Británie okamžitě znechutil.

Dalším problémem, na kterém konzervativci mohli ztratit body, byla otázka tzv. tvrdého brexitu. „Brexit, znamená brexit,“ prohlásila jasně premiérka Mayová, což znamenalo, že ve věci odchodu Británie z Evropské unie nehodlá přijímat žádná polovičatá řešení. Jenže v referendu o odchodu Velké Británie z EU sice nikoliv většinová, přesto však podstatná část obyvatel hlasovala pro setrvání v EU. Skotsko dokonce pro setrvání v EU hlasovalo většinově. Ještě před volbami tak vznikla řada iniciativ, které probíraly strategie možného hlasování, jež by předpokládané vítězství Konzervativní strany co nejvíce oslabily a vrátily tak otázku setrvání Velké Británie v Evropské unii znovu do hry. Nezávislé noviny již informovaly čtenáře o tzv. taktickém hlasování, kdy lidé byli vyzývání, aby nevolili strany podle svých osobních preferencí, ale dali hlas té straně, která se ve srovnání s konzervativci jeví  jako „menší zlo“. Vzhledem k tomu, že k volbám tentokrát přišlo nevídané množství mladých lidí, kteří vhodili svůj hlas pro opoziční labouristy, zdá se celkem pravděpodobné, že k takovému „takticky“ motivovanému hlasování mohlo skutečně docházet.

Třetím možným důvodem nečekaně slabých volebních výsledků vládnoucích konzervativců mohla být série teroristických útoků. Tři atentáty ve třech měsících, které měly za následek velké množství lidských obětí, mohly znamenat oslabení důvěryhodnosti toryů v očích veřejnosti. Ta možná pozorně naslouchala argumentům Jeremyho Corbyna, vůdce labouristů, který britskou premiérku několikrát obvinil, že selhala, když ještě ve funkci ministryně vnitra snížila rozpočty na bezpečnostní složky i počty policistů v ulicích. Mayová na svou obranu uvedla, že se jednalo o neozbrojené pochůzkáře, kteří by byli na těžce vyzbrojené teroristy stejně krátcí, nebylo jí to ovšem nic platné. Na druhou stranu pravdu mohli mít ti, kteří poukazovali na skutečnost, že „bobíci“ sice chodili beze zbraně, mnohdy se ovšem jednalo o velmi zkušené policisty, kteří výborně znali svůj okrsek, a mohli tudíž sloužit coby prevence pouliční kriminality. Tedy právě onoho segmentu trestné činnosti, s nímž má dnešní Británie největší problém.

Nakonec je možné, že pravý důvod strmého poklesu popularity vlády Theresy Mayové jen pár dní před volbami je třeba hledat v součinnosti všech tří faktorů, a možná ještě v něčem dalším. Vzhledem k tomu, že Theresa Mayová byla včera britskou královnou Alžbětou II. pověřena sestavením nové vlády, bylo by určitě dobré, kdyby Konzervativní strana našla odpověď na záhadu své malé oblíbenosti u voličů co možná nejrychleji. Bude to dobré pro ni, dobré pro Velkou Británii. A konec konců dobré i pro celou Evropu.

 

Nezávislé noviny