1519: španělský dobyvatel Hernán Cortés vstoupil do aztéckého města Tenochtitlánu

Před 500 lety, 8. listopadu 1519 španělský conquistador Hernán Corttés (1485-1547), vstoupil se svými vojáky do hlavního města aztécké řiše- Tenochtitlánu. Stalo se tak během vojenského tažení (1519-1521), při němž Cortés vyvrátil Aztéckou říši a položil tak základy španělského koloniálního panství ve Střední Americe.

Cortés a jeho nepočetní muži v doprovodu asi 1000 spřátelených indiánů nejprve v říjnu 1519 vstoupili do Choluly, druhého největšího města ve středním Mexiku. Tam Cortés, aby Aztéky zastrašil, nechal popravit tisíce neozbrojených příslušníků místní šlechty, město pak nechal vypálit.

Poté se přesunul k hlavnímu městu Aztéků – Tenochtitlánu, kde byl 8.11.1519 aztéckým vládcem Montenzumou přátelsky přijat. Indiáni totiž Cortése mylně považovali za boha slunce ( Quetzalcoatla), kterého uctívali, a zahrnuli ho dary ze zlata, kterého měli nevyčerpatelné zásoby. To ale jen zvýšilo Cortésovo odhodlání zmocnit se vlády nad říší Aztéků. Montenzumu nechal uvěznit a jeho prostřednictvím začal Aztéky ovládat.

Montenzuma byl 1.6.1520 nakonec zabit. Španělé tvrdí, že ho ukamenovali jeho vlastní lidé, podle jiného podání ho ale zabili Španělé, když si uvědomili, že pro ně jako rukojmí už tratil svou cenu. Během povstání, jež vzápětí vypuklo, Cortés z Tenochtitlánu uprchl, přičemž přišel o většinu zlatého pokladu, kterého se tam předtím zmocnil.

V následujících bojích, když Cortés dostal další vojenské posily, se však Španělům přeci jen podařilo nad Aztéky zvítězit. Jejich odpor ustal s konečnou platností 13. srpna 1521. Cortés pak Tenochtitlán přejmenoval na Mexiko a bývalou Aztéckou říši prohlásil za území patřící španělské koruně.

Foto: pxb