K R M E L E C

Přicházejí každičkého rána

den ode dne jsou stále smělejší

pysky zavrtají do žlabu, až to mlaská

a vše to platí státní kasa.

 

Korporace, nadace, neziskovky,

všechny si rády mastí kapsy.

Však z cizího krev neteče

a daňový poplatník své břímě unese.

 

Jsme přeci nositelé pokroku

my, humanitáři z doslechu.

A kdo by si jen dovolil zvýšit

na nás hlas,

v době, kdy Evropu už tiše halí mráz.

 

Tak pějte na nás ódy povinné,

naši drazí, milí spoluobčané.

Dívejte se přitom jenom kupředu

tam, kam vás táhne kláda pokroku,

co krky tlačí níž a níž,

zláme vám vaz, dříve než zvíš.

 

Jamar